Rezidence Lužánky očima architekta

Jaký byl váš první pocit, když jste byl pověřen projektem Rezidence Lužánky? Bylo to místo s historií, cítili jste tlak z hlediska odpovědnosti za jeho proměnu?

Původní areál obuvnického družstva Snaha Brno z roku 1972 (arch. Jan Čermák) byl situován na hlavní městské třídě proti největšímu brněnskému parku Lužánky. Původní pětipatrová část areálu situovaná do Lidické třídy byla dlouhodobě nevyužívaná, ve špatném technickém stavu a její prostorové dimenze byly pro mnoho funkcí, včetně obytné, nevyhovující. V úvodní fázi byla prověřena možnost transformace původních výrobních prostor na nové zadání. Nevyhovující stav původního objektu a inspirující situování stavební parcely na hlavní městské třídě v blízkosti centra a poloha proti parku Lužánky vedly k rozhodnutí původní budovu zbourat a vytvořit zadání pro novostavbu, která by zhodnotila výhody a výjimečnou atraktivitu místa.

Existovala nějaká stavba, která vás při návrhu inspirovala, ať už doma nebo v zahraničí?

Inspirací byly urbanistické danosti této konkrétní lokality. Pěší trasa z přilehlých částí města ústí v místě stavby do parku jedním z hlavních vstupů. V rámci ideového návrhu byl vytvořen urbanistický koncept, který využívá jedinečných pohledů do volného prostoru „zelené“ plochy parku a situování nárožní stavební parcely na západním okraji parku. Nadzemní část objektu je rozdělena na dvě části. Čistou geometrickou hmotu nárožního objektu vyrůstající z vodorovné plochy parteru a prostor mezi převýšenou subtilní hmotou bodového domu a nižší částí doplňující velký městský blok. Monotónní souvislá uliční fronta Lidické třídy v tomto místě graduje. Urbanistické řešení podtrhuje nově vzniklá veřejná „ piazzetta “, situovaná mezi objekty s prostorem otevřeným směrem do Lužánek. Atraktivita je daná návazností na pěší trasy směrem do parku Lužánky, pobytovým charakterem se zelení, pohledem na Lužánky a kulisou objektů.

Jak jste přesvědčili kompetentní orgány, aby schválily výšku budovy, která byla předmětem diskusí?

Výška budovy byla předmětem diskuzí až po její realizaci. Povolovací proces prošel zcela bez problémů. Většina kritiků se zabývala pouze výškou nárožního objektu, a ne celkovým konceptem. Odpůrci se většinou opíraly o obecný názor, že takto vysoký dům do blízkosti centra města nepatří…., bez ohledu na souvislosti a bez snahy pochopit ideu a koncept. Většina odborné a laické veřejnosti považuje stavbu za zdařilou. Oceňují celkový koncept s novým městským veřejným prostorem a logiku konceptu s vysokým objektem situovaným proti volnému prostoru parku Lužánky a v sousedství výškové budovy bývalého ředitelství OHL ŽS na ulici Burešova.

Existuje v projektu nějaký speciální prvek, detail nebo symbol, který není na první pohled zřejmý, ale který má pro vás osobitý význam?

Zaměřili jsme se na rozdílné formální ztvárnění fasád obou částí objektu, které jsou posazeny samostatně na ploše parteru. Rozdíly v plasticitě a povrchu plochy fasád a různá hloubka osazení oken jsou dobře viditelné. Vysoký objekt má exaktní zpracování s hladkou omítkou a okny v líci s fasádou. Nižší objekt má okna odsunutá od líce fasády a omítka je viditelně hrubší. Zásadní rozdíl je v barevnosti obou domů. Bílý odstín věžového domu zdůrazňuje subtilní převýšené proporce domu orientované úzkým štítem do Lidické třídy a v souladu s konceptem se výrazným způsobem začleňuje do uliční fronty.

Jak vidíte budoucnost této lokality? Myslíte si, že projekt Rezidence Lužánky může sloužit jako model pro další podobné transformační projekty v Brně?

Lidická třída patří mezi hlavní značně dopravně zatížené městské třídy. Jejich významu by měla odpovídat struktura zástavby s obchodními partery a odpovídající úroveň veřejných prostor. Jedná se o dlouhodobý proces, vize by měla být zakotvena v regulativech obsažených v Územním plánu.